Platí podnik všem zaměstnancům alespoň zákonné minimální mzdy?

Ověřování se provádí podle funkční kategorie, nikoli podle průměru

Ano nebo ne je zde odpověď, ale odůvodnění musí obstát na úrovni, kde otázka skutečně leží: podle mzdového stupně nebo funkční skupiny, nikoli jako průměr za všechny zaměstnance. Zákazník, který to vyžaduje prostřednictvím VSME, chce vědět, zda se ověřování provádí strukturálně, ne pouze zda se to náhodou shoduje. Pokud HR administrativa porovnává minimální plat podle věkové kategorie a podle stupně kolektivní smlouvy se skutečně vyplaceným platem a toto ověřování je nedávné a zdokumentované, je "ano" udržitelnou odpovědí. Bez takového ověřování — nebo pouze s výběrem z několika let zpět — je "zatím určitě" férovější odpovědí než "ano", které nemůžete podložit.

Pozor na překryv s jinými otázkami v řetězci: pokud personál podléhá kolektivní smlouvěje dolní hranice často vyšší než zákonem stanovený minimum a pak je stupnice kolektivní smlouvy relevantním testem, nikoli samotné zákonem stanovené minimum. Tento rozdíl musí být v odpovědi viditelný, jinak se zdá, že se porovnávají dvě různé normy. Pro podniky s personálem ve více zemích platí toto v každé zemi zvlášť — minimální plat v jedné zemi sídla nic neříká o ověřování v jiné.

Základ: VSME, modul B, indikátor o odměňování

Otázka pochází ze základního modulu standardu VSME od EFRAG v části pracovních podmínek a odměňování. VSME zde neuvádí částku, ale potvrzení, že nejnižší skutečná odměna podle kategorie nepodkračuje příslušný zákonem stanovený minimální plat, bez ohledu na to, zda jde o státní normu nebo sektorální normu kolektivní smlouvy. Kdo obdrží tuto otázku vedle jiných personálních indikátorů — například o podílem mužů a žen v rámci personálního obsazení — vidí, že zákazník si jej vyžaduje jako součást širšího sociálního profilu, ne jako samostatnou kontrolu souladu.